επαλήθευση
Étymologie
- Du grec ancien ἐπαλήθευσις, epalếtheusis.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | ||
|---|---|---|---|---|
| Nominatif | η | επαλήθευση | οι | επαληθεύσεις |
| Génitif | της | επαλήθευσης επαληθεύσεως |
των | επαληθεύσεων |
| Accusatif | τη(ν) | επαλήθευση | τις | επαληθεύσεις |
| Vocatif | επαλήθευση | επαληθεύσεις | ||
επαλήθευση (epalíthevsi) \ɛ.pa.ˈli.θɛf.si\ féminin