αἴγλη
: Αίγλη, αίγλη, Αἴγλη
Grec ancien
Étymologie
- De l’adjectif ἀγλαός, aglaós.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | Duel | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Nominatif | ἡ | αἴγλη | αἱ | αἴγλαι | τὼ | αἴγλα |
| Vocatif | αἴγλη | αἴγλαι | αἴγλα | |||
| Accusatif | τὴν | αἴγλην | τὰς | αἴγλας | τὼ | αἴγλα |
| Génitif | τῆς | αἴγλης | τῶν | αἰγλῶν | τοῖν | αἴγλαιν |
| Datif | τῇ | αἴγλῃ | ταῖς | αἴγλαις | τοῖν | αἴγλαιν |
αἴγλη, aíglē féminin
Dérivés dans d’autres langues
- Grec : αίγλη
Prononciation
- *\ǎi̯.ɡlɛː\ (Attique (Ve siècle av. J.-C.))
- *\ˈɛ.ɡle\ (Koinè, Égypte (Ier siècle))
- *\ˈɛ.ɣli\ (Koinè (IVe siècle))
- *\ˈe.ɣli\ (Byzance (Xe siècle))
- *\ˈe.ɣli\ (Constantinople (XVe siècle))