Νεάπολις
Grec ancien
Étymologie
Nom propre
| Cas | Singulier | |
|---|---|---|
| Nominatif | ἡ | Νεάπολις |
| Vocatif | Νεάπολι | |
| Accusatif | τὴν | Νεάπολιν |
| Génitif | τῆς | Νεαπόλεως |
| Datif | τῇ | Νεαπόλει |
Νεάπολις, Neápolis féminin singulier
Dérivés
- Νεαπολίτης
Prononciation
- *\ne.ǎː.po.lis\ (Attique (Ve siècle av. J.-C.))
- *\neˈa.po.lis\ (Koinè, Égypte (Ier siècle))
- *\neˈa.po.lis\ (Koinè (IVe siècle))
- *\neˈa.po.lis\ (Byzance (Xe siècle))
- *\neˈa.po.lis\ (Constantinople (XVe siècle))