Δημήτηρ
Grec ancien
Étymologie
Nom propre
| Cas | Singulier | |
|---|---|---|
| Nominatif | ἡ | Δημήτηρ |
| Vocatif | Δήμητερ | |
| Accusatif | τὴν | Δήμητρα |
| Génitif | τῆς | Δήμητρος |
| Datif | τῇ | Δήμητρι |
Δημήτηρ, Dēmḗtēr féminin
- (Divinité) Déméter.
Dérivés
Variantes
Prononciation
- *\dɛː.mɛ̌ː.tɛːr\ (Attique (Ve siècle av. J.-C.))
- *\de̝ˈme̝.te̝r\ (Koinè, Égypte (Ier siècle))
- *\ðiˈmi.tir\ (Koinè (IVe siècle))
- *\ðiˈmi.tir\ (Byzance (Xe siècle))
- *\ðiˈmi.tir\ (Constantinople (XVe siècle))