zweiköpfigem

Allemand

Forme d’adjectif

zweiköpfigem \ˈt͡svaɪ̯ˌkœp͡fɪɡəm\

  1. Datif masculin singulier de la déclinaison forte de zweiköpfig.
  2. Datif neutre singulier de la déclinaison forte de zweiköpfig.

Prononciation