yoltá
Étymologie
- Dérivé de yolt (« nom »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | yoltá | yoltayá | yoltatá |
| 2e du sing. | yoltal | yoltayal | yoltatal |
| 3e du sing. | yoltar | yoltayar | yoltatar |
| 1re du plur. | yoltat | yoltayat | yoltatat |
| 2e du plur. | yoltac | yoltayac | yoltatac |
| 3e du plur. | yoltad | yoltayad | yoltatad |
| 4e du plur. | yoltav | yoltayav | yoltatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
yoltá \jɔlˈta\ ou \jolˈta\ bitransitif
Prononciation
- France : écouter « yoltá [jɔlˈta] »
Anagrammes
Références
- « yoltá », dans Kotapedia