witkotú
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | witkotú | witkotuyú | witkotutú |
| 2e du sing. | witkotul | witkotuyul | witkotutul |
| 3e du sing. | witkotur | witkotuyur | witkotutur |
| 1re du plur. | witkotut | witkotuyut | witkotutut |
| 2e du plur. | witkotuc | witkotuyuc | witkotutuc |
| 3e du plur. | witkotud | witkotuyud | witkotutud |
| 4e du plur. | witkotuv | witkotuyuv | witkotutuv |
| voir Conjugaison en kotava | |||
witkotú \witkɔˈtu\ ou \witkoˈtu\ intransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « witkotú [witkɔˈtu] »
Références
- « witkotú », dans Kotapedia