wistá
Étymologie
- Dérivé de wist (« tempo »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | wistá | wistayá | wistatá |
| 2e du sing. | wistal | wistayal | wistatal |
| 3e du sing. | wistar | wistayar | wistatar |
| 1re du plur. | wistat | wistayat | wistatat |
| 2e du plur. | wistac | wistayac | wistatac |
| 3e du plur. | wistad | wistayad | wistatad |
| 4e du plur. | wistav | wistayav | wistatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
wistá \wisˈta\ intransitif
Prononciation
- France : écouter « wistá [wisˈta] »
Références
- « wistá », dans Kotapedia