weeptá
Étymologie
- Dérivé de weepta (« éponge »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | weeptá | weeptayá | weeptatá | 
| 2e du sing. | weeptal | weeptayal | weeptatal | 
| 3e du sing. | weeptar | weeptayar | weeptatar | 
| 1re du plur. | weeptat | weeptayat | weeptatat | 
| 2e du plur. | weeptac | weeptayac | weeptatac | 
| 3e du plur. | weeptad | weeptayad | weeptatad | 
| 4e du plur. | weeptav | weeptayav | weeptatav | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
weeptá \wɛɛpˈta\ ou \weepˈta\ ou \wɛepˈta\ ou \weɛpˈta\ transitif
Prononciation
- France : écouter « weeptá [wɛɛpˈta] »
Références
- « weeptá », dans Kotapedia