wavé
Étymologie
- Dérivé de wavef (« tôt, matinal »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | wavé | waveyé | waveté | 
| 2e du sing. | wavel | waveyel | wavetel | 
| 3e du sing. | waver | waveyer | waveter | 
| 1re du plur. | wavet | waveyet | wavetet | 
| 2e du plur. | wavec | waveyec | wavetec | 
| 3e du plur. | waved | waveyed | waveted | 
| 4e du plur. | wavev | waveyev | wavetev | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
wavé \waˈvɛ\ ou \waˈve\ intransitif
Prononciation
- France : écouter « wavé [waˈvɛ] »
Références
- « wavé », dans Kotapedia