vzdech

Étymologie

De vzdechnout (« soupirer ») → voir vz- et dech.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif vzdech vzdechy
Génitif vzdechu vzdechů
Datif vzdechu vzdechům
Accusatif vzdech vzdechy
Vocatif vzdechu vzdechy
Locatif vzdechu vzdeších
Instrumental vzdechem vzdechy

vzdech \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Soupir.
    • Po lučině slz a vzdechů
      šly dvě duše v pilném spěchu.

      Za nima pak třetí duše,
      hříšná duše těžce kluše.

      Když až k ráji dostupaly,
      na dveře tam zaklepaly.       — (Jan Neruda, Balady a romance, Ballada o duši Karla Borovského)
      Dans la vallée des larmes et des soupirs […]
Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.