vystrkovat

Étymologie

Imperfectif de vystrčit, lui-même de strčit.

Verbe

vystrkovat \Prononciation ?\ imperfectif (perfectif : vystrčit) (voir la conjugaison)

  1. Poindre.
    • Sněhuláci táli a sněženky vystrkovaly své květy ze závějí.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Variantes

  • vystrkávat

Dérivés

  • vystrkování

Références