vyobcování
Étymologie
- Dérivé de vyobcovat (« excommunier »), avec le suffixe -ání.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | vyobcování | vyobcování |
| Génitif | vyobcování | vyobcování |
| Datif | vyobcování | vyobcováním |
| Accusatif | vyobcování | vyobcování |
| Vocatif | vyobcování | vyobcování |
| Locatif | vyobcování | vyobcováních |
| Instrumental | vyobcováním | vyobcováními |
vyobcování \Prononciation ?\ neutre
- (Christianisme) Excommunication.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)