vymknout
Étymologie
Verbe
vymknout \Prononciation ?\ perfectif (imperfectif : vymykat) (voir la conjugaison)
- Démettre, déboiter.
- vymknout si kotník. - se tordre la cheville.
 
- ruka se mu vymkla v zápěstí. - Il s'est tordu le poignet.
 
 
- Se dégager.
Dérivés
- vymknutí
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage