vreká
Étymologie
- Dérivé de vrek (« auvent »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | vreká | vrekayá | vrekatá |
| 2e du sing. | vrekal | vrekayal | vrekatal |
| 3e du sing. | vrekar | vrekayar | vrekatar |
| 1re du plur. | vrekat | vrekayat | vrekatat |
| 2e du plur. | vrekac | vrekayac | vrekatac |
| 3e du plur. | vrekad | vrekayad | vrekatad |
| 4e du plur. | vrekav | vrekayav | vrekatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « vreká [vrɛˈka] »
Références
- « vreká », dans Kotapedia