vozataj
Étymologie
- De vozit (« véhiculer ») ; comparer avec le polonais wozatarz.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | vozataj | vozatajové |
| Génitif | vozataja | vozatajů |
| Datif | vozatajovi | vozatajům |
| Accusatif | vozataja | vozatajy |
| Vocatif | vozataje | vozatajové |
| Locatif | vozatajovi | vozatajech |
| Instrumental | vozatajem | vozatajy |
vozataj \vɔzataj\ masculin animé
- Cocher.
- Posádku vozu tvoří vozataj, lučištník a štítonoš.
- L'équipage se compose d'un cocher, d'un archer et d'un écuyer.
- Posádku vozu tvoří vozataj, lučištník a štítonoš.
Synonymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage