vakorá
Étymologie
- Dérivé de vakor (« obstacle »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | vakorá | vakorayá | vakoratá |
| 2e du sing. | vakoral | vakorayal | vakoratal |
| 3e du sing. | vakorar | vakorayar | vakoratar |
| 1re du plur. | vakorat | vakorayat | vakoratat |
| 2e du plur. | vakorac | vakorayac | vakoratac |
| 3e du plur. | vakorad | vakorayad | vakoratad |
| 4e du plur. | vakorav | vakorayav | vakoratav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « vakorá [vakoˈra] »
Références
- « vakorá », dans Kotapedia