vařič

Étymologie

De vařit (« bouillir »).

Nom commun 1

Cas Singulier Pluriel
Nominatif vařič vařiči
Génitif vařiče vařičů
Datif vařiči vařičům
Accusatif vařiče vařiče
Vocatif vařiči vařiči
Locatif vařiči vařičích
Instrumental vařičem vařiči

vařič \var̝ɪt͡ʃ\ masculin animé (pour une femme, on dit : vařička)

  1. Bouilleur, personne qui supervise la cuisson de certains aliments.
    • vařič piva, brasseur en charge de la supervision du chauffage de la bière.
  2. (Argot) Préparateur de drogue.
    • Olum je korejský výraz pro led. Označuje však také něco neskonale nebezpečnějšího než jen nevinnou zmrazenou vodu. V Severní Koreji tak přezdívají metamfetaminu, chcete-li pervitinu. Ano, té zákeřné droze, jejíž výrobou ve světě tak nechvalně prosluli čeští „vařiči“. — (Ladislav Kryzánek, Severní Korea trumfla české vařiče, její „piko“ je nejlepší na světě, iDNES.cz, 20 février 2016)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Apparentés étymologiques

Nom commun 2

Cas Singulier Pluriel
Nominatif vařič vařiče
Génitif vařiče vařičů
Datif vařiči vařičům
Accusatif vařič vařiče
Vocatif vařiči vařiče
Locatif vařiči vařičích
Instrumental vařičem vařiči

vařič \var̝ɪt͡ʃ\ masculin inanimé

  1. Cuiseur, ustensile pour chauffer les aliments.
    • Elektrický vařič, plaque électrique.
    • Plynový vařič, bruleur à gaz.
    • Indukční vařič, plaque chauffante à induction.

Synonymes

Voir aussi

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.