uulá
Étymologie
- Dérivé de uul (« pointe »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | uulá | uulayá | uulatá |
| 2e du sing. | uulal | uulayal | uulatal |
| 3e du sing. | uular | uulayar | uulatar |
| 1re du plur. | uulat | uulayat | uulatat |
| 2e du plur. | uulac | uulayac | uulatac |
| 3e du plur. | uulad | uulayad | uulatad |
| 4e du plur. | uulav | uulayav | uulatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « uulá [uuˈla] »
Références
- « uulá », dans Kotapedia