ustanovení

Étymologie

Dérivé de ustanovit (« établir »), avec le suffixe -ení.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif ustanovení ustanovení
Génitif ustanovení ustanovení
Datif ustanovení ustanovením
Accusatif ustanovení ustanovení
Vocatif ustanovení ustanovení
Locatif ustanovení ustanoveních
Instrumental ustanovením ustanoveními

ustanovení \ʔʊstanɔvɛɲiː\ neutre

  1. Établissement, fondation, action d’établir, de fixer.
    • ustanovení zákona, application d'une loi.
    • Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. — (Občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) § 2, odst. 1)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.