trojtečka
Étymologie
- De tečka (« point ») avec le préfixe troj- (« trois » → voir trojúhelník).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | trojtečka | trojtečky |
| Génitif | trojtečky | trojteček |
| Datif | trojtečce | trojtečkám |
| Accusatif | trojtečku | trojtečky |
| Vocatif | trojtečko | trojtečky |
| Locatif | trojtečce | trojtečkách |
| Instrumental | trojtečkou | trojtečkami |
trojtečka \Prononciation ?\ féminin
- (Typographie) Points de suspension.