treká
Étymologie
- Dérivé de trek (« jour, trou, ajour »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | treká | trekayá | trekatá |
| 2e du sing. | trekal | trekayal | trekatal |
| 3e du sing. | trekar | trekayar | trekatar |
| 1re du plur. | trekat | trekayat | trekatat |
| 2e du plur. | trekac | trekayac | trekatac |
| 3e du plur. | trekad | trekayad | trekatad |
| 4e du plur. | trekav | trekayav | trekatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
treká \trɛˈka\ ou \treˈka\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « treká [trɛˈka] »
Références
- « treká », dans Kotapedia