totá
Étymologie
- Dérivé de tota (« bateau, navire »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | totá | totayá | totatá |
| 2e du sing. | total | totayal | totatal |
| 3e du sing. | totar | totayar | totatar |
| 1re du plur. | totat | totayat | totatat |
| 2e du plur. | totac | totayac | totatac |
| 3e du plur. | totad | totayad | totatad |
| 4e du plur. | totav | totayav | totatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
totá \tɔˈta\ ou \toˈta\ intransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « totá [tɔˈta] »
Références
- « totá », dans Kotapedia