toljoyá
Étymologie
- Dérivé de joya (« voie »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | toljoyá | toljoyayá | toljoyatá |
| 2e du sing. | toljoyal | toljoyayal | toljoyatal |
| 3e du sing. | toljoyar | toljoyayar | toljoyatar |
| 1re du plur. | toljoyat | toljoyayat | toljoyatat |
| 2e du plur. | toljoyac | toljoyayac | toljoyatac |
| 3e du plur. | toljoyad | toljoyayad | toljoyatad |
| 4e du plur. | toljoyav | toljoyayav | toljoyatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
toljoyá \tɔlʒɔˈja\ ou \tolʒoˈja\ ou \tɔlʒoˈja\ ou \tolʒɔˈja\ intransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « toljoyá [tɔlʒɔˈja] »
Références
- « toljoyá », dans Kotapedia