tichošlápek
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | tichošlápek | tichošlápci ou tichošlápkové |
| Génitif | tichošlápka | tichošlápků |
| Datif | tichošlápku ou tichošlápkovi |
tichošlápkům |
| Accusatif | tichošlápka | tichošlápky |
| Vocatif | tichošlápku | tichošlápci |
| Locatif | tichošlápku ou tichošlápkovi |
tichošlápcích |
| Instrumental | tichošlápkem | tichošlápky |
tichošlápek \cɪxɔʃlaːpɛk\ masculin animé
- Personne qui marche sur la pointe des pieds, en silence.
- chodila jako tichošlápek, elle marchait sur la pointe des pieds.
- (Injurieux) Personne sournoise.
Představte si žebráka, prezidiálního šéfa, bankovního ředitele, strojvůdce, sklepníka, rabína, majora, hospodářského redaktora, kabaretního komika, vůbec všechny druhy lidských métiers; představte si lakomce, chlípníka, nádivu, skeptika, tichošlápka, kariéristu a všechny druhy lidských letor; nuže, co různých, nekonečně rozmanitých, zvláštních a překvapujících případů a projevů náboženské milosti (nebo chcete-li, otravy Absolutnem) bylo by možno potkati a jak by stálo za to zajímat se o jeden každý z nich!
— (Karel Čapek, Továrna na absolutno)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
- opatrník, svatoušek
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage