tceká
Étymologie
- Dérivé de tceka (« flèche »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | tceká | tcekayá | tcekatá |
| 2e du sing. | tcekal | tcekayal | tcekatal |
| 3e du sing. | tcekar | tcekayar | tcekatar |
| 1re du plur. | tcekat | tcekayat | tcekatat |
| 2e du plur. | tcekac | tcekayac | tcekatac |
| 3e du plur. | tcekad | tcekayad | tcekatad |
| 4e du plur. | tcekav | tcekayav | tcekatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « tceká [tʃɛˈka] »
Références
- « tceká », dans Kotapedia