tazukoyé
Étymologie
- Dérivé de tazukoy (« formuler »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | tazukoyé | tazukoyeyé | tazukoyeté |
| 2e du sing. | tazukoyel | tazukoyeyel | tazukoyetel |
| 3e du sing. | tazukoyer | tazukoyeyer | tazukoyeter |
| 1re du plur. | tazukoyet | tazukoyeyet | tazukoyetet |
| 2e du plur. | tazukoyec | tazukoyeyec | tazukoyetec |
| 3e du plur. | tazukoyed | tazukoyeyed | tazukoyeted |
| 4e du plur. | tazukoyev | tazukoyeyev | tazukoyetev |
| voir Conjugaison en kotava | |||
tazukoyé \tazukɔˈjɛ\ ou \tazukoˈje\ ou \tazukoˈjɛ\ ou \tazukɔˈje\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « tazukoyé [tazukoˈjɛ] »
Références
- « tazukoyé », dans Kotapedia