taladá
Étymologie
- Dérivé de talá (« voler »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | taladá | taladayá | taladatá |
| 2e du sing. | taladal | taladayal | taladatal |
| 3e du sing. | taladar | taladayar | taladatar |
| 1re du plur. | taladat | taladayat | taladatat |
| 2e du plur. | taladac | taladayac | taladatac |
| 3e du plur. | taladad | taladayad | taladatad |
| 4e du plur. | taladav | taladayav | taladatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
taladá \talaˈda\ intransitif
Prononciation
- France : écouter « taladá [talaˈda] »
Références
- « taladá », dans Kotapedia