světoběžník
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | světoběžník | světoběžníci |
| Génitif | světoběžníka | světoběžníků |
| Datif | světoběžníku ou světoběžníkovi |
světoběžníkům |
| Accusatif | světoběžníka | světoběžníky |
| Vocatif | světoběžníku | světoběžníci |
| Locatif | světoběžníku ou světoběžníkovi |
světoběžnících |
| Instrumental | světoběžníkem | světoběžníky |
světoběžník \svjɛtɔbjɛʒɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on dit : světoběžnice)
- Globetrotteur, voyageur au long cours.
Netušil jsem, že dědeček byl v mládí takový světoběžník, dokud jsem v pozůstalosti neobjevil jeho deníky, pohlednice a fotografie z cest po Evropě.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage