svědek
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | svědek | svědci ou svědkové |
| Génitif | svědka | svědků |
| Datif | svědku ou svědkovi |
svědkům |
| Accusatif | svědka | svědky |
| Vocatif | svědku | svědci |
| Locatif | svědku ou svědkovi |
svědcích |
| Instrumental | svědkem | svědky |
svědek \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : svědkyně)
- Témoin.
očití svědkové.
- témoins oculaires.
Dérivés
- svědčit, témoigner
- přesvědčit, convaincre
- přesvědčení, conviction
- svědectví, témoignage
Apparentés étymologiques
Prononciation
- Brno-venkov (Tchéquie) : écouter « svědek [Prononciation ?] »
Voir aussi
- svědek sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage