strk
Étymologie
- Déverbal de strkat (« pousser »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | strk | strky |
| Génitif | strku | strků |
| Datif | strku | strkům |
| Accusatif | strk | strky |
| Vocatif | strku | strky |
| Locatif | strku | strcích |
| Instrumental | strkem | strky |
strk \Prononciation ?\ masculin inanimé