stoupenec
Étymologie
- De stoupat (« monter »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | stoupenec | stoupenci |
| Génitif | stoupence | stoupenců |
| Datif | stoupenci | stoupencům |
| Accusatif | stoupence | stoupence |
| Vocatif | stoupenče | stoupenci |
| Locatif | stoupenci | stoupencích |
| Instrumental | stoupencem | stoupenci |
stoupenec \stɔʊ̯pɛnɛt͡s\ masculin animé
- Adepte, partisan.
- Letos ale získali stoupenci takzvaných klouzavých prázdnin vlivného spojence – Evropskou komisi. A nápad se zamlouvá i mnohým ředitelům škol. — (novinky.cz)
- Letos ale získali stoupenci takzvaných klouzavých prázdnin vlivného spojence – Evropskou komisi. A nápad se zamlouvá i mnohým ředitelům škol. — (novinky.cz)
Références
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage