stabilita
Italien
Forme de verbe
| Voir la conjugaison du verbe stabilire | ||
|---|---|---|
| Participe | ||
| Passé | ||
| (féminin singulier) stabilita | ||
stabilita \sta.bi.ˈli.ta\
- Participe passé au féminin singulier du verbe stabilire.
Étymologie
- Du latin stabilitas.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | stabilita | stability |
| Génitif | stability | stabilit |
| Datif | stabilitě | stabilitám |
| Accusatif | stabilitu | stability |
| Vocatif | stabilito | stability |
| Locatif | stabilitě | stabilitách |
| Instrumental | stabilitou | stabilitami |
stabilita \stabɪlɪta\ féminin
- Stabilité.
Během hydratace a tvrdnutí probíhají v betonu fyzikální a chemické procesy (provázené uvolňováním tepla), při kterých beton získává mechanickou pevnost a odolnost a vytváří se chemická stabilita v materiálu.
— (Wikipedie)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
- stabilnost
Apparentés étymologiques
Voir aussi
- stabilita sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage