soucit
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | 
|---|---|---|
| Nominatif | soucit | soucity | 
| Génitif | soucitu | soucitů | 
| Datif | soucitu | soucitům | 
| Accusatif | soucit | soucity | 
| Vocatif | soucite | soucity | 
| Locatif | soucitu | soucitech | 
| Instrumental | soucitem | soucity | 
soucit \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Empathie, sympathie, compassion, miséricorde.
- Probuzené bytosti jsou osvobozené od tzv. tří jedů mysli (nevědomost, hněv a chtivost), od utrpení a neustálého znovuzrozování, plně chápou pravou podstatu bytí (tzv. tři univerzální charakteristiky existence - nestálost, neuspokojivost a bezpodstatnost) a jsou naplněny soucitem ke všem bytostem. — (Wikipedie, « Budhha »)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
 
- vzbuzoval soucit. - Il apitoyait, provoquait de la pitié.
 
 
Antonymes
Apparentés étymologiques
- soucitný
- soucítění
- soucítit