solpá
Étymologie
- Dérivé de la préposition sol (« d’avec »).
 
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | solpá | solpayá | solpatá | 
| 2e du sing. | solpal | solpayal | solpatal | 
| 3e du sing. | solpar | solpayar | solpatar | 
| 1re du plur. | solpat | solpayat | solpatat | 
| 2e du plur. | solpac | solpayac | solpatac | 
| 3e du plur. | solpad | solpayad | solpatad | 
| 4e du plur. | solpav | solpayav | solpatav | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
solpá \sɔlˈpa\ ou \solˈpa\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « solpá [solˈpa] »
 
Références
- « solpá », dans Kotapedia