sláva
Étymologie
- Du vieux slave слава, slava (« gloire »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | sláva | slávy |
| Génitif | slávy | sláv |
| Datif | sláve | slávám |
| Accusatif | slávu | slávy |
| Locatif | sláve | slávách |
| Instrumental | slávou | slávami |
sláva \ˈslaː.va\ féminin
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | sláva | slávy |
| Génitif | slávy | sláv |
| Datif | slávě | slávám |
| Accusatif | slávu | slávy |
| Vocatif | slávo | slávy |
| Locatif | slávě | slávách |
| Instrumental | slávou | slávami |
sláva \ˈslaː.va\ féminin
- Gloire, Réputation, célébrité.
- Jejich sláva se šíří za hranice.
- Leur gloire se répand au delà des frontières.
- Jejich sláva se šíří za hranice.
- Solennité, fête.
Celá sláva skončila petardami.
- La fête s'est terminé par des pétards.
Synonymes
- oslava (fête, célébration)
Dérivés
Proverbes et phrases toutes faites
- všechna sláva, polní tráva (toute gloire n’est qu’herbe champêtre)