skeptik
Étymologie
- Du grec ancien σκεπτικός, skeptikós.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | skeptik | skeptici |
| Génitif | skeptika | skeptiků |
| Datif | skeptikovi ou skeptiku |
skeptikům |
| Accusatif | skeptika | skeptiky |
| Vocatif | skeptiku | skeptici |
| Locatif | skeptikovi ou skeptiku |
skepticích |
| Instrumental | skeptikem | skeptiky |
skeptik \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : skeptička)
- Sceptique.
Představte si žebráka, prezidiálního šéfa, bankovního ředitele, strojvůdce, sklepníka, rabína, majora, hospodářského redaktora, kabaretního komika, vůbec všechny druhy lidských métiers; představte si lakomce, chlípníka, nádivu, skeptika, tichošlápka, kariéristu a všechny druhy lidských letor; nuže, co různých, nekonečně rozmanitých, zvláštních a překvapujících případů a projevů náboženské milosti (nebo chcete-li, otravy Absolutnem) bylo by možno potkati a jak by stálo za to zajímat se o jeden každý z nich!
— (Karel Čapek, Továrna na absolutno)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage