rukavice
Étymologie
- De ruka (« main »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | rukavice | rukavice |
| Génitif | rukavice | rukavic |
| Datif | rukavici | rukavicím |
| Accusatif | rukavici | rukavice |
| Vocatif | rukavice | rukavice |
| Locatif | rukavici | rukavicích |
| Instrumental | rukavicí | rukavicemi |
rukavice \Prononciation ?\ féminin
- Gant.
Apparentés étymologiques
- rukáv, manche
Prononciation
- République tchèque : écouter « rukavice [Prononciation ?] »