rozlučka

Étymologie

Dérivé de rozloučit, avec le suffixe -ka, apparenté au russe разлука, razluka.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif rozlučka rozlučky
Génitif rozlučky rozluček
Datif rozlučce rozlučkám
Accusatif rozlučku rozlučky
Vocatif rozlučko rozlučky
Locatif rozlučce rozlučkách
Instrumental rozlučkou rozlučkami

rozlučka \rozlut͡ʃka\ féminin

  1. Séparation, adieux.
    • Podat si ruce na rozlučky.
      se serrer la main en guise d’adieux.
  2. Fête d’adieux.
    • Rozlučka se svobodou.
      Enterrement de vie de garçon ; littéralement : adieux à la liberté.

Synonymes

  • rozloučení

Références