rostá
Étymologie
- Dérivé de rost (« crédit »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | rostá | rostayá | rostatá |
| 2e du sing. | rostal | rostayal | rostatal |
| 3e du sing. | rostar | rostayar | rostatar |
| 1re du plur. | rostat | rostayat | rostatat |
| 2e du plur. | rostac | rostayac | rostatac |
| 3e du plur. | rostad | rostayad | rostatad |
| 4e du plur. | rostav | rostayav | rostatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
rostá \rɔsˈta\ ou \rosˈta\ bitransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « rostá [rɔsˈta] »
Anagrammes
Références
- « rostá », dans Kotapedia