roklá
: rokla
Étymologie
- Dérivé de rokla (« erreur »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | roklá | roklayá | roklatá |
| 2e du sing. | roklal | roklayal | roklatal |
| 3e du sing. | roklar | roklayar | roklatar |
| 1re du plur. | roklat | roklayat | roklatat |
| 2e du plur. | roklac | roklayac | roklatac |
| 3e du plur. | roklad | roklayad | roklatad |
| 4e du plur. | roklav | roklayav | roklatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
roklá \rɔˈkla\ ou \roˈkla\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « roklá [roˈkla] »
Références
- « roklá », dans Kotapedia