rašple
Étymologie
- De l’allemand Raspel (« râpe »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | rašple | rašple |
| Génitif | rašple | rašplí |
| Datif | rašpli | rašplím |
| Accusatif | rašpli | rašple |
| Vocatif | rašple | rašple |
| Locatif | rašpli | rašplích |
| Instrumental | rašplí | rašplemi |
rašple \raʃplɛ\ féminin
- Râpe.
Tak udělal ku př. z ramenní kosti, již náhodou našel, dláto, z koralů třelec (rašpli), z lastury nůž, pilník z kůže rybí.
— (Daniel Defoe, Robinson, traduction d’Antonín Mojžíš)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- (Péjoratif) Vieille femme.
Kdyby aspoň taková vopice vypadala k světu, ale je to jako čáp, člověk nic jiného nevidí než ty haksny a vypadá to jako boží umučení, a ještě si taková stará rašple chce něco začínat s vojáky.
— (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Dérivés
- rašplovat
Voir aussi
- rašple sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage