puvegá
Étymologie
- Dérivé de puve (« plaisir »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | puvegá | puvegayá | puvegatá |
| 2e du sing. | puvegal | puvegayal | puvegatal |
| 3e du sing. | puvegar | puvegayar | puvegatar |
| 1re du plur. | puvegat | puvegayat | puvegatat |
| 2e du plur. | puvegac | puvegayac | puvegatac |
| 3e du plur. | puvegad | puvegayad | puvegatad |
| 4e du plur. | puvegav | puvegayav | puvegatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
puvegá \puvɛˈga\ ou \puveˈga\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « puvegá [puvɛˈga] »
Références
- « puvegá », dans Kotapedia