puntík
Étymologie
- Du latin punctum.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | puntík | puntíky |
| Génitif | puntíku | puntíků |
| Datif | puntíku | puntíkům |
| Accusatif | puntík | puntíky |
| Vocatif | puntíku | puntíky |
| Locatif | puntíku | puntících |
| Instrumental | puntíkem | puntíky |
puntík \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Point.
na puntík.
- avec ponctualité.
Cílem hry je obklíčit svými puntíky co největší území, na kterém se nacházejí soupeřovy puntíky.
— (Wikipedie, Židi)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Dérivés
- puntíkový
- puntičkář, personne pointilleuse, tatillonne
- puntičkářsky, pointu, méticuleux
- puntičkářství, méticulosité
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012