pujeká
Étymologie
- Dérivé de pujek (« nageoire »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | pujeká | pujekayá | pujekatá |
| 2e du sing. | pujekal | pujekayal | pujekatal |
| 3e du sing. | pujekar | pujekayar | pujekatar |
| 1re du plur. | pujekat | pujekayat | pujekatat |
| 2e du plur. | pujekac | pujekayac | pujekatac |
| 3e du plur. | pujekad | pujekayad | pujekatad |
| 4e du plur. | pujekav | pujekayav | pujekatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « pujeká [puʒɛˈka] »
Références
- « pujeká », dans Kotapedia