prstenník
Étymologie
- De prsteň (« bague »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | prstenník | prstenníky |
| Génitif | prstenníka | prstenníkov |
| Datif | prstenníku | prstenníkom |
| Accusatif | prstenník | prstenníky |
| Locatif | prstenníku | prstenníkoch |
| Instrumental | prstenníkom | prstenníkmi |
prstenník \Prononciation ?\ masculin inanimé
- (Anatomie) Annulaire (doigt).