protivník

Étymologie

Dérivé de protivný, avec le suffixe -ík.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif protivník protivníci
Génitif protivníka protivní
Datif protivníkovi
ou protivníku
protivníkům
Accusatif protivníka protivníky
Vocatif protivníku protivníci
Locatif protivníkovi
ou protivníku
protivnících
Instrumental protivníkem protivníky

protivník masculin animé (pour une femme, on dit : protivnice)

  1. Adversaire, opposant.
    • Nad takovým protivníkem nevyhraješ, nedělej si iluze.
      Ne te fais pas d'illusion : avec un pareil adversaire, tu ne peux pas gagner.