pravák
Étymologie
- De právo (« droit »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | pravák | praváci |
| Génitif | praváka | pravákov |
| Datif | pravákovi | pravákom |
| Accusatif | praváka | pravákov |
| Locatif | pravákovi | pravákoch |
| Instrumental | pravákom | pravákmi |
pravák \ˈpra.vaːk\ masculin animé
Antonymes
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | pravák | praváci |
| Génitif | praváka | praváků |
| Datif | praváku ou pravákovi |
pravákům |
| Accusatif | praváka | praváky |
| Vocatif | praváku | praváci |
| Locatif | praváku ou pravákovi |
pravácích |
| Instrumental | pravákem | praváky |
pravák \pra.vaːk\ masculin animé (pour une femme, on dit : pravačka)
Antonymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage