průzkum
Étymologie
- Déverbal de prozkoumat → voir pro- et zkoumat.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | průzkum | průzkumy |
| Génitif | průzkumu | průzkumů |
| Datif | průzkumu | průzkumům |
| Accusatif | průzkum | průzkumy |
| Vocatif | průzkume | průzkumy |
| Locatif | průzkumu | průzkumech |
| Instrumental | průzkumem | průzkumy |
průzkum \Prononciation ?\ masculin inanimé