průvan
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | průvan | průvany |
| Génitif | průvanu | průvanů |
| Datif | průvanu | průvanům |
| Accusatif | průvan | průvany |
| Vocatif | průvane | průvany |
| Locatif | průvanu | průvanech |
| Instrumental | průvanem | průvany |
průvan \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Courant d’air, souffle.
Věděl, odkud přichází průvan, neboť v něm rozeznal vůni stáje, věděl, odkud přichází vítr, neboť v něm rozpoznal borovice nebo rozkvetlou louku.
— (Ve znamení Erató)- il savait d'où venait le courant d'air : il y distinguait l'odeur de l'écurie, il savait d'où soufflait le vent : il y reconnaissait le pin et le champ fleuri.
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage